...netečně
Vracíš se z práce unaven
čím dál tím víc
lhostejné čekání na výtah
ještě nedávno bys ty schody vyšláp
už se ti nic nechce
"No to je dost ! "
zasyčí jako obvykle ta tvoje
věděls to
pokolikáté už ?
ta její rozmazaná růž
pohled, co dřív tak vzrušoval
stejně jí zase bude bolet hlava
tuhle žes kdysi miloval... ?
Už zase spí tak nahlas
přikrytej novinama
a ty
pachtíš se celá upocená
kus žvance , nádobí, pak prádlo
tak tiše, mechanicky
ne
nebylo to takhle vždycky
jak pírkem po strunách harfy
rozechvíval tvou melodii
a dnes
dnes tu nic není
tak na co myslíš při žehlení... ?
Sedává v parku na lavičce
ptákům své zbytky drobí
vyhaslým zrakem
a dlaní roztřesenou
pohladí Zemi
tak smutno je mi
kolik žes vychovala dětí ?
no ovšem, nemaj čas
i tvůj se krátí
ty to víš
netečně neseš ten svůj kříž
jako kůl v plotě
Odcházet budeš taky osamotě... ?